|
| |
|
|
Vybrané hydrofyzikální parametry jako indikátory kvality půdy
Schneiderová, Šárka ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Svrchní vrstva zemědělské půdy je vždy důležitá pro správný růst rostlin, vzniká v ní kořenový systém, který odtud čerpá vodu a nacházejí se zde nezbytné živiny ve formě humusu. Kvalitu svrchní vrstvy můžeme posoudit pomocí parametrů jako např. fyzikální a hydrofyzikální vlastnosti či obsah humusu. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na problematiku stanovení zmíněných vlastností půdy. Cílem praktické části této bakalářské práce je hodnocení zdraví svrchní vrstvy půdy v konkrétní lokalitě pomocí vybraných parametrů uváděných v naší a zahraniční literatuře. Ty budou stanoveny standardními laboratorními metodami z odebraných porušených a neporušených vzorků půdy. Porušené a neporušené půdní vzorky byly odebírány v lokalitě Šardičky (okres Vyškov) celkem čtyřikrát během vegetačního období roku 2016.
|
|
|
Ověření empirických vztahů pro výpočet hydraulické vodivosti
Barenčík, Ladislav ; Zachoval, Zbyněk (oponent) ; Říha, Jaromír (vedoucí práce)
Hlavním cílem diplomové práce je ověřit a porovnat empirické vztahy (Hazen, Slichter, Terzaghi, Beyer, Zauerbrej, Krüger, Kozeny, Zunker, Zamarin, USBR, Pavčič) na výpočet hydraulické vodivosti, které jsou většinou publikovány v různých a rozměrově nehomogenních tvarech. V první části práce je popsaná důležitost přesného stanovení hydraulické vodivosti a odvozen obecný vztah na výpočet hydraulické vodivosti. V následující části práce je popsaná metodika hodnocení a jsou tam uvedené vztahy v rozměrově homogenní formě. Závěrečná část práce obsahuje vyhodnocení a porovnání empirických vztahů. Podle výsledků této diplomové práce je nejlepším vztahem na určování a odhadování hydraulické vodivosti Hazenův vztah. Vztah s největším rozsahem platnosti je Slichterův vztah.
|
|
|
Srovnání výsledků vsakovaní vody z polních experimentů a numerického modelování
Blahut, Dominik ; Mazáč, Petr (oponent) ; Duchan, David (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je srovnání výsledků vsakování vody z polních zkoušek, z laboratoře a z numerického modelování na dvou vybraných lokalitách. Prvním úkolem práce je rešeršní činnost popisu obou lokalit a jejich přilehlého území. Práce se dále zaobírá polními zkouškami vsakování založené na využití zarážecích válců, nejprve teoreticky postupy jednotlivých metod, a poté vlastním praktickým měřením v terénu. Dále se z odebraných vzorků zemin provede měření v laboratoři, nejdříve na propustoměrech, a poté se provede zrnitostní zkouška, ze které se pomocí empirických vzorců odvodí hydraulická vodivost. Nakonec se využije numerického modelování a dojde ke srovnání všech výsledků. V závěrečné fázi práce jsou poskytnuta doporučení pro vsakování na jednotlivých lokalitách a srovnání jednotlivých metod vsakování.
|
|
| |
|
|
Stanovení hydraulických charakteristik půdy ve vybrané lokalitě
Stoklásková, Adéla ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá přímým a nepřímým stanovením hydraulických charakteristik půdy, tj. retenční čára a hydraulická vodivost, v lokalitě Bohaté Málkovice. Pro laboratorní stanovení vlhkostní retenční křivky půdy se používá pískový tank a přetlakový přístroj. K nepřímému určení hydraulických charakteristik půdy se použije program Rosetta, který obsahuje 5 modelů pedotransferových funkcí. Pro odhad průběhů retenčních čar půdy jsou aplikovány již dříve odvozené pedotransferové funkce (kontinuální parametrická PTF a bodová PTF).
|
|
|
Vliv struktury a funkce xylému jednotlivých orgánů na přežití sazenic jilmu vazu (Ulmus laevis Pall.) během stresu suchem
Polívková, Terezie
Cílem této práce bylo zjistit, jak se liší parametry xylému a efektivita vedení vody mezi jednotlivými orgány a zároveň odlišit znaky, které by se jevily jako potenciální ukazatele vyšší náchylnosti sazenic jilmu na stres suchem. Za tímto účelem byly z každé sazenice odebrány vzorky kořenů, kmene a řapíků pro laboratorní zpracování a anatomickou analýzu, která proběhla automaticky v počítačovém programu ze snímků příčných řezů vzorků a ze zjištěných parametrů xylému se následně dopočetly hodnoty teoretické hydraulické vodivosti. Výsledky částečně prokázaly teorii postupného zmenšování cév v rámci těla rostliny, ale pouze ve směru od kmene k řapíkům, nikoli od kmene ke kořenům. Z porovnání přeživších a odumřelých sazenic nevyplývá žádný znak, který by poukazoval na možnou predikci přežití/odumření během sucha jako stresového faktoru. Na hranici statistické významnosti měly přeživší sazenice u kmene větší rozměry cév spojené s vyšší hydraulickou vodivostí (tj. efektivitou), naopak u kořenů měly menší rozměry cév a nižší efektivitu, za to ale s větší hydraulickou bezpečností.
|
|
|
Modelování privilegované průsakové cesty
Petrula, Lubomír ; Baroková, Dana (oponent) ; Brouček, Miroslav (oponent) ; Říha, Jaromír (vedoucí práce)
Jedním z nejnebezpečnějších jevů na vodních dílech z hlediska možnosti jejich porušení jsou filtrační deformace. Při filtračních deformacích dochází k přeskupování zrn uvnitř materiálu a v některých případech i k jejich postupnému odplavování. Nebezpečnost tohoto jevu je primárně dána obtížností jeho detekce. Jedním ze speciálních případů filtrační deformace je zpětná eroze vznikající v podzákladí vodního díla (hráz nebo obdobná příčná stavba na vodním toku, příp. protipovodňová hráz). Při tomto jevu dochází k postupnému vyplavování materiálu z podzákladí vlivem proudových sil a ke vzniku privilegované průsakové cesty. Výsledkem procesu vyplavování může být propojení prostorů nad a pod předmětnou konstrukcí. Spolu s tímto dějem dochází i ke zvětšování průsakové cesty do stran a do hloubky. Přesné podmínky vzniku privilegované průsakové cesty jsou vyšetřovány již od počátku 20. stol. Data z experimentů či z pozorování na reálných vodních dílech se však převážně soustředí na celkové měřítko a nesledují lokální hydraulické podmínky v průsakové cestě ani na jejím čele. Stejně tak zatím nebyl zcela prozkoumán jev zpětné eroze (resp. jeho rychlost) v písčitých materiálech. Rozšiřování průsakové cesty zatím bylo zkoumáno pouze na jílovitých materiálech, a to převážně z důvodu jednoduchosti práce s nimi. Cílem této práce bylo popsat mechanismus vývoje privilegované průsakové cesty v podzákladí vodního díla. Za tímto účelem bylo navrženo a otestováno nové měřicí zařízení, pomocí kterého byly následně prováděny experimenty na vybraných stejnozrnných píscích. Po vyhodnocení výsledků experimentů byl navržen vztah pro stanovení rychlosti zpětné eroze. Na základě znalostí o hydraulických podmínkách byl vytvořen i ideový návrh numerického modelu vývoje privilegované průsakové cesty.
|
|
|
Hydromechanické charakteristiky kaolinových suspensí
Sedláčková, Markéta ; Mls, Jiří (vedoucí práce) ; Císlerová, Milena (oponent) ; Šembera, Jan (oponent)
Matematický model chování dvoufázových systémů, jimiž jsou například jílové suspense, je tvořen soustavou parciálních diferenciálních rovnic, které vyjadřují jednak obecné vlastnosti všech takových systémů a jednak rovnicemi, známými jako konstituční vztahy, které definují vlastnosti konkrétního systému, jímž se zabýváme. Cílem této práce bylo nalézt konstituční vztahy kaolínové suspense, které jsou potřebné k řešení přímých úloh, s jakými se setkáváme např. při zahušťování jemných kalů. Úkolem bylo navrhnout a provést experimentální výzkum dané suspense a nalézt způsob, jakým lze z výsledků měření určit hledané vztahy. Z matematické teorie dvoufázových systémů vyplývá, že se jedná o dvě konstituční funkce: závislost hydraulické vodivosti na koncentraci pevné fáze a závislost napětí pevné fáze na její koncentraci. První část práce se zabývá experimentálním výzkumem. Vzhledem k tomu, že obě charakteristiky jsou stěží, pokud vůbec, měřitelné, jsou v této části nejprve zkoumány charakteristiky suspense a jejich měřitelnost. Následně je stanoven postup přípravy suspense a metodika zvolených experimentů. Další kapitoly práce jsou pak věnovány využití získaných experimentálních dat ke stanovení hledaných konstitučních vztahů. Úloha určit hydraulickou vodivost suspense pro co nejširší rozsah koncentrací...
|
|
|
Hydraulická vodivost vzorků pískovce
Kobrlová, Alžběta ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Ondovčin, Tomáš (oponent)
Hydraulická vodivost (k) je veličina v nasycené zóně definovaná Darcyho zákonem charakterizující schopnost porézního prostředí propouštět kapalinu. Mimo vlastností prostředí je závislá na vlastnostech kapaliny, proto se konvenčně stanovuje pro vodu o teplotě 15 řC. Roste se zvyšující se zrnitostí a pórovitostí, u písků a pískovců se pohybuje v řádech m/s až m/s. Nasycenou hydraulickou vodivost lze odhadovat pomocí empirických vzorců a měřit laboratorními a polními metodami. Pro laboratorní stanovení se používá buď propustoměr s konstantní hladinou (vhodné pro k v řádech m/s až m/s), nebo propustoměr s klesající hladinou (vhodné pro k v řádech m/s až m/s). Hydraulická vodivost v nenasycené zóně je funkcí vlhkosti (tlakové výšky). Retenční křivka vyjadřující závislost vlhkosti na tlakové výšce je základní charakteristikou každého materiálu. Z parametrů retenční křivky a nasycené hydraulické vodivosti lze vypočítat nenasycenou hydraulickou vodivost použitím Van Genuchtenova - Mualemova vzorce (1980). Nenasycená hydraulická vodivost je v podmínkách výrazně záporných tlakových výšek vyšší pro jemnozrnnou horninu s malými póry, než pro hrubozrnnou. Na odebraných pískovcových jádrech svrchnokřídového hruboskalského pískovce z lomu Střeleč v Českém ráji a okolí jsem pomocí laboratorního propustoměru měřila...
|
host ::
RSS.